Jak je to správně?
V současné češtině jsou přípustné obě varianty, ale jejich postavení je odlišné:
1. Rezignace (se „z“): Moderní, základní a doporučovaná podoba, která odpovídá české výslovnosti.
2. Resignace (se „s“): Původní podoba, která je dnes považována za zastaralou (archatickou).
Počešťování cizích slov
Slovo pochází z latinského resignare. V češtině u mnoha přejatých slov došlo k postupnému nahrazení písmena „s“ písmenem „z“, pokud se tak slovo vyslovuje.
• Podobný vývoj potkal slova jako organizace (dříve organisace) nebo prezident (dříve president).
• Varianta rezignace je dnes plně neutrální a vhodná pro všechny typy textů od zpravodajství po úřední dokumenty.
Pravidlo jednotnosti
Pokud se rozhodnete pro jednu variantu, držte se jí v celém textu. V roce 2026 však důrazně doporučujeme používat variantu rezignace se „z“, abyste se vyhnuli působení příliš škrobeným nebo zastaralým dojmem.
Dilema rezignace nebo resignace řešíme nejčastěji v politice, v pracovněprávních vztazích nebo v psychologii. Správný zápis se „z“ je dnes sázkou na jistotu.
Příklady použití ve větách
- „Ministr podal svou rezignaci do rukou premiéra.“
- „V jeho hlase byla slyšet tichá rezignace na další boj.“
- „Po sérii neúspěchů následovala rezignace celého vedení klubu.“
- „Oznámení o rezignaci přišlo zcela nečekaně.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na PAUZU. Stejně jako v pauze slyšíme „z“ a dnes ho tam i píšeme, i v rezignaci píšeme to, co slyšíme.
Pomůcka: „Rezignace končí jako akce, proto má Z jako organizace.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Status | Doporučení |
|---|---|---|
| rezignace | Moderní standard | Vhodné pro běžný i úřední styk |
| resignace | Archaické / Původní | Působí velmi zastarale |