Jak je to správně?
Ačkoliv v běžné řeči a katalozích najdete obě varianty, za jazykově a technicky správnější je považována:
1. Otěruvzdornost (s „t“): Odvozeno od slova otěr. Tento tvar používají technické normy (ČSN) a odborná literatura.
2. Oděruvzdornost (s „d“): Odvozeno od slova oděr. Je to varianta velmi rozšířená, ale v přísně technickém smyslu méně přesná.
Technický rozdíl: Otěr vs. Oděr
Jazykovědci a technici mezi těmito pojmy rozlišují:
• Otěr: Označuje proces opotřebení povrchu třením (např. chůze po podlaze). Právě proto je otěruvzdornost termínem pro odolnost materiálů.
• Oděr: Spíše označuje mechanické poškození vzniklé jednorázovým škrábnutím nebo odřením (např. oděrka na kůži).
Co na to slovníky?
Současné slovníky i technické normy (např. pro keramické obklady) pracují výhradně s termínem otěruvzdornost. Pokud píšete popisy produktů nebo technickou dokumentaci, varianta s „T“ působí profesionálněji.
Dilema otěruvzdornost nebo oděruvzdornost řešíme u výběru laminátových podlah, pracovních oděvů i odolných laků. Správný termín podtrhuje vaši odbornost v oboru.
Příklady použití ve větách
- „Tyto dlaždice mají vysokou otěruvzdornost, jsou tedy vhodné do chodeb.“
- „Při výběru pracovní kombinézy sledujte index otěruvzdornosti materiálu.“
- „Speciální nátěr zvyšuje otěruvzdornost povrchu až o padesát procent.“
- „Laboratorní testy potvrdily vynikající otěruvzdornost nové tkaniny.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si, že povrch se při používání T-ře (tře se o něj jiný předmět).
Pomůcka: „Materiál se T-ře, proto řešíme o-T-ěruvzdornost.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Hodnocení | Oblast použití |
|---|---|---|
| otěruvzdornost | Odborně správně | Normy, technické listy, profi weby |
| oděruvzdornost | Hovorově tolerováno | Běžná mluva, laické popisy |