Jak je to správně?
Všechna tato slova – KUNÍ, HAVRANÍ, KROCANÍ – se píší výhradně s jedním „n“. V češtině platí, že přídavná jména odvozená od názvů zvířat pomocí přípony -í (vzor jarní) mají vždy pouze jedno „n“, i když kořen zvířete na „n“ končí.
Proč píšeme jen jedno „n“?
K chybnému psaní dvou „n“ (havranní, krocanní) dochází chybnou analogií se slovy jako denní, týdenní nebo cenný. U zvířat se však nepoužívá přípona -ní, ale pouze měkké -í.
• havran + í = havraní
• kuna + í = kuní
• krocan + í = krocaní
Platí to pro všechna zvířata
Stejné pravidlo platí u všech zvířecích druhů, jejichž název končí na „n“ nebo „ň“:
• sloní (slon)
• jelení (jelen)
• beraní (beran)
• tulení (tuleň)
• havraní (havran)
Dilema kuní, havraní nebo krocaní řešíme v přírodopisu, v myslivecké mluvě, ale i v literatuře (např. havraní vlasy). Jednoduchost tohoto pravidla spočívá v tom, že u zvířat na dvě „n“ narazíte jen výjimečně (např. u slova konný, které má ale jiný význam).
Příklady použití ve větách
- „V noci nás vzbudil hlučný kuní zápas na půdě.“
- „Princezna měla nádherné havraní vlasy, černé jako uhel.“
- „K večeři se podávala tradiční krocaní pečeně.“
- „Myslivec sledoval čerstvou jelení stopu v hlubokém sněhu.“
Mnemotechnická pomůcka
Vzpomeňte si na psí nebo kočičí.
U těchto slov by vás nikdy nenapadlo psát dvě „n“. Protože se všechna tato zvířecí slova skloňují podle stejného vzoru (jarní), pište v nich vždy jen tolik „n“, kolik jich má původní zvíře – tedy u havrana, kuny i krocana jen jedno.
Rychlá tabulka pro kontrolu
| Podstatné jméno | Přídavné jméno | Pozor na chybu! |
|---|---|---|
| kuna | kuní | |
| havran | havraní | |
| krocan | krocaní | |
| beran | beraní |