Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je KLYSTÝR s tvrdým „y“ v první slabice a dlouhým „ý“ ve druhé. Tvar klistýr je považován za chybu. Slovo pochází z řeckého klystér (vyplachování).
Původ slova: Řecký základ
Slovo má kořeny v řeckém slovese klyzein (mýt, vyplachovat).
• Pravidlo pro řečtinu: U slov přejatých z řečtiny se původní písmeno upsilon (υ) v češtině tradičně přepisuje jako tvrdé Y.
• Podobný princip najdeme u slov jako hydraulika, symbol nebo fyzika.
Dvě tvrdá Y
Kromě tvrdého „y“ po „l“ nesmíme zapomínat ani na délku v druhé slabice. Správně tedy píšeme klystýr. Tvary jako klystyr nebo klistýr jsou v oficiální i lékařské komunikaci nepřípustné.
Dilema klystýr nebo klistýr řešíme v lékařství, ošetřovatelství i v domácí péči. Správný zápis „klystýr“ je známkou odbornosti a respektu k českému pravopisu.
Příklady použití ve větách
- „Před operací byl pacientovi podán klystýr.“
- „Aplikace klystýru se využívá i v alternativní medicíně k detoxikaci.“
- „Zdravotní sestra připravila roztok pro klystýr.“
- „Dnešní medicína využívá pro klystýr jednorázové pomůcky.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Písmeno L sice není v češtině vyloženě tvrdá souhláska, ale u slov řeckého původu po něm Y píšeme velmi často.
Vzpomeňte si na slovo PLYN.
Pomůcka: „Klystýr vyplachuje jako silný plyn.“ (Obojí s tvrdým Y).
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Původ |
|---|---|---|
| klystýr | VŽDY SPRÁVNĚ | z řečtiny (klystér) |
| CHYBA | – | |
| CHYBA | chybí délka |