Jak je to správně?
Obě varianty jsou správné, ale označují úplně jiné věci:
1. Dub (s „b“): Mohutný listnatý strom nebo tvrdé dřevo.
2. Dup (s „p“): Citoslovce nárazu nohy nebo rozkazovací způsob slovesa dupat.
1. Dub = Strom
Slovo dub píšeme se „b“ na konci. I když na konci slova zní [p], při skloňování se písmeno „b“ jasně ukáže.
• Pomůcka: Řekněte si jiný pád – bez dubu, vidím duby. Slyšíte „b“, píšete „b“.
• Příklady: starý dub, dubový stůl, tvrdý jako dub.
2. Dup = Citoslovce nebo rozkaz
Slovo dup píšeme s „p“ na konci. Souvisí se zvukem nebo činností dupání.
• Citoslovce: „A najednou – dup! Někdo skočil z postele.“
• Rozkaz: „No tak dup pořádně, ať tě slyší!“ (od slovesa dupat – du-p-at).
Znělost na konci slova
Čeština má tendenci „otupovat“ znělé souhlásky na koncích slov. Proto dub zní jako dup, stejně jako led zní jako let. Vždy si pomozte prvním nebo druhým pádem množného čísla (duby, ledy).
Příklady použití ve větách
- „Na kraji lesa stojí prastarý dub.“ (Strom)
- „Králík udělal dup zadníma nohama a zmizel v noře.“ (Zvuk)
- „Stůl vyrobený z dubu vydrží celá staletí.“ (Materiál)
- „Jen si tak dup, jestli si myslíš, že tím něco vyřešíš!“ (Rozkaz)
Jak si vybrat správné písmeno?
Zkuste si slovo dát do množného čísla:
• Jsou to DU-B-Y? → Pište B (dub).
• Chcete DU-P-AT? → Pište P (dup).
Pomůcka: „Dub má žaludy a B-ůru listů. Dup vyžaduje P-ořádnou ránu nohou.“