Rozhoduje kontext: Svátek vs. Osoba
V češtině se psaní velkých písmen u zkratky „sv.“ řídí tím, zda stojí na začátku názvu svátku, nebo zda jde o pouhý titul osoby:
1. Sv. Valentýn (velké S): Píšeme jako oficiální název svátku (14. února).
2. sv. Valentýn (malé s): Píšeme, mluvíme-li o historické osobě světce.
1. Sv. Valentýn (Svátek)
Pokud zkratka „sv.“ stojí na úplném začátku vlastního jména svátku, píšeme ji s velkým písmenem. V tomto případě zkratka nahrazuje první slovo názvu dne v kalendáři.
- Příklad: „Letošní Sv. Valentýn připadá na pátek.“
- Příklad: „Chystáte se slavit Sv. Valentýna?“
2. sv. Valentýn (Osoba/Titul)
Zkratky akademických a církevních titulů (svatý, prof., dr.) se píší s malým počátečním písmenem, pokud mluvíme o konkrétní osobě nebo pokud zkratka nestojí na začátku názvu svátku.
- Příklad: „Legenda o sv. Valentýnovi praví, že tajně oddával snoubence.“
- Příklad: „Relikvie sv. Valentýna jsou uloženy v bazilice na Vyšehradě.“
Častá chyba: Chybějící tečka
Zkratka sv. (svatý) se tvoří začátkem slova, proto za ní musí být vždy tečka. Pokud tečku vynecháte, je to hrubá chyba. Také nezapomeňte, že po tečce v tomto případě následuje mezera.
Valentýn nebo Valentýnka?
Kromě názvu svátku se setkáváme i s dalšími výrazy:
- Valentýn: Pokud nepoužijete zkratku „sv.“, píšete jméno svátku vždy s velkým (např. „Přeji hezkého Valentýna“).
- valentýnka: Jako označení pro přáníčko se píše s malým počátečním písmenem (podobně jako vánočka nebo májka).
Příklady použití ve větách
- „Restaurace mají na Sv. Valentýna obvykle plno.“
- „Modlil se ke sv. Valentýnovi, aby mu pomohl najít lásku.“
- „Dostal jsem od ní krásnou valentýnku s vyznáním.“
- „Svatý Valentýn (zkratkou Sv. Valentýn) je patronem zamilovaných.“
Jak si to zapamatovat?
Představte si to jako název ulice nebo náměstí. Pokud je to název místa v kalendáři (svátek), začněte velkým písmenem: Sv. Valentýn. Pokud mluvíte o pánovi, který žil ve starém Římě, je to jen jeho „povolání“ (svatý), proto pište malé: sv. Valentýn.