Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PERMANENTNĚ. Píšeme vždy „n“ uprostřed i v koncovce. Tvar permamentně (s písmenem „m“ uprostřed) je v češtině i v původní latině neexistující a chybný.
Fonetická past [permamentňe]
K chybnému psaní „permamentně“ dochází kvůli tzv. asimilaci (přizpůsobení) hlásek. Protože slovo začíná na per-ma-, mluvčí mají tendenci pokračovat dalším -ma-, protože je to pro mluvidla snazší. V pravopise se však musíme držet latinského základu manēre (zůstávat).
Etymologie: Proč píšeme „N“?
Slovo pochází z latinského per- (skrz/stále) + manens (přítomný participium od manēre = trvat).
• Podobný základ najdeme i v angličtině (permanent) nebo francouzštině (permanent).
• V žádném z těchto jazyků se „m“ uprostřed slova nevyskytuje.
Dilema permanentně nebo permamentně řešíme nejčastěji v kosmetice (permanentní make-up), ve sportu (permanentky) nebo při popisu neustále se opakujících dějů. Správný pravopis „permanentně“ svědčí o vaší vzdělanosti.
Příklady použití ve větách
- „Můj bratr je permanentně nespokojený s výsledky svého týmu.“
- „V nabídce salonu najdete také permanentní prodlužování řas.“
- „Tato silnice je permanentně ucpaná kvůli nekonečným opravám.“
- „Zakoupila si roční permanentku do fitness centra.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Pomůckou je slovo MANENTNÍ (vyskytující se např. ve výrazu immanentní – vnitřně obsažený).
Stačí si zapamatovat, že uprostřed slova je MAN (jako anglicky muž).
PER-MAN-ENTNÍ.
Představte si muže (mana), který permanentně stojí na svém místě.
Odvozená slova
Pravidlo o psaní „N“ platí pro všechny tvary a odvozeniny:
- Permanentka (vstupenka s delší platností)
- Permanentnost (trvalost)
- Imanentní (vnitřně vyplývající – rovněž s „n“)