Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je BOLÍSTKA s písmenem „t“ uprostřed. Tvar bolíska je chybný a vzniká pouze vlivem nedbalé výslovnosti. Slovo je zdrobnělinou od podstatného jména bolest.
Tvoření zdrobnělin
Slovo vzniklo postupným odvozováním od základu bol-:
1. Bolest (základní slovo)
2. Bolístka (zdrobnělina pomocí přípony -tka)
Protože v kořeni slova bolest je obsaženo písmeno T, musí zůstat zachováno i v jeho zdrobnělé podobě.
Proč nás mluva mate?
Při rychlé výslovnosti skupiny souhlásek -stk- dochází v češtině k přirozenému zjednodušení. Písmeno „t“ se mezi „s“ a „k“ vyslovuje velmi slabě nebo zaniká úplně, takže slyšíme [bolíska]. Pravopis však tuto výslovnostní úlevu nerespektuje a vyžaduje zápis všech hlásek.
Dilema bolístka nebo bolíska řešíme nejčastěji v rodinném životě, v literatuře pro děti nebo v přeneseném významu pro označení křivdy. Správný zápis „bolístka“ je známkou citu pro český jazyk.
Příklady použití ve větách
- „Nestačí jen pofoukat bolístku, někdy je potřeba i náplast.“
- „Každá malá bolístka na duši se časem zahojí.“
- „Děti si často stěžují i na ty nejmenší bolístky.“
- „Místo stěžování si na své bolístky raději začal jednat.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo BOLEST.
Nikdy byste neřekli „boles“, vždy řeknete bolest.
Pokud tam T patří v základu, musí tam být i v bolísTce.
Podobně: propustka (od propustit), vypustka (od vypustit).
Shrnutí v tabulce
| Varianta | Správnost | Základní slovo |
|---|---|---|
| bolístka | VŽDY SPRÁVNĚ | bolest |
| CHYBA | – |

