Jak je to správně?
V současné češtině můžete použít oba způsoby zápisu, oba jsou považovány za spisovné:
1. Na rovinu (zvlášť): Původní podoba složená z předložky a podstatného jména. Je stále vnímána jako o něco formálnější.
2. Narovinu (dohromady): Takzvaná příslovečná spřežka. Vznikla častým používáním spojení jako jednoho významového celku.
Vznik příslovečné spřežky
Spřežky vznikají tak, že se předložka s podstatným jménem (nebo jiným slovním druhem) natolik spojí, že začnou tvořit jedno nové slovo – příslovce.
• Příklady: nahoru, vpravo, doprava, potichu.
• U slova narovinu: Proces spřahování byl dokončen teprve nedávno, proto Pravidla českého pravopisu dovolují obojí. Stejně je tomu u výrazů jako na shledanou / nashledanou nebo na černo / načerno.
Kterou variantu zvolit?
I když jsou obě verze správně, v profesionální korespondenci, literatuře nebo odborných textech vypadá o něco lépe tradiční zápis na rovinu. Varianta narovinu je velmi oblíbená v on-line komunikaci, na blozích a v marketingu. Důležité je vybrat si jednu formu a tu v rámci textu neměnit.
Dilema narovinu nebo na rovinu řešíme v osobních rozhovorech i v pracovních vyjednáváních. Obě varianty vyjadřují vaši upřímnost, jedna však působí o něco tradičněji.
Příklady použití ve větách
- „Řeknu ti to na rovinu: ten projekt se mi nelíbí.“
- „Měli bychom si narovinu promluvit o našich plánech.“
- „Jednal se mnou na rovinu a nic nezatajil.“
- „Pojďme si říct narovinu, kolik to bude stát.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo NAHORU.
Původně to bylo také na horu, dnes už píšeme téměř vždy dohromady.
Pomůcka: „Chceš-li mluvit přímo, piš to klidně přímo (dohromady).“
Shrnutí v tabulce
| Zápis | Typ | Doporučení |
|---|---|---|
| na rovinu | Předložka + jméno | Tradiční, formální |
| narovinu | Příslovečná spřežka | Moderní, hovorová |

