Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je KONFRONTACE s písmenem „n“. Tvar komfrontace je hrubá pravopisná chyba vzniklá spodobou znělosti při výslovnosti. Slovo pochází z latinského con- (společně) a frons (čelo).
Původ slova: Čelem proti sobě
Slovo k nám přišlo z latiny (confrontatio) a skládá se ze dvou částí:
• Předpona con- (v češtině kon-): Znamená „s“ nebo „společně“. Tuto předponu najdeme v mnoha slovech, jako je kontext, konstrukce nebo konference.
• Základ frons (front-): Znamená „čelo“ nebo „lícní strana“.
Doslovný význam slova je tedy „postavení tváří v tvář“ nebo „čelem k sobě“.
Proč nás mate písmeno M?
Při rychlé výslovnosti dochází k tzv. labializaci. Protože po písmenu „n“ následuje retozubné „f“, naše mluvidla se připravují na „f“ dříve a my vyslovíme [komfrontace]. V psané češtině však musíme striktně zachovat původní N.
Pozor: Písmeno „m“ v předponě píšeme pouze tehdy, pokud následuje P nebo B (např. kompozice, kombinace).
Dilema konfrontace nebo komfrontace řešíme v psychologii, právu, politice i v běžném životě. Správný zápis „konfrontace“ svědčí o vaší jazykové úrovni a profesionalitě.
Příklady použití ve větách
- „Osobní konfrontace s pravdou pro něj byla velmi bolestivá.“
- „Politická konfrontace mezi oběma kandidáty vyvrcholila v televizní debatě.“
- „Při vyšetřování byla nařízena konfrontace svědka s obviněným.“
- „Snažím se vyhýbat zbytečným konfrontacím na pracovišti.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo KONEC nebo KONTAKT.
V obou je N a obě vyjadřují nějaké setkání nebo hranici.
Pomůcka: „KONfrontace je KONtakt čelo na čelo.“ (Vše začíná na KON-).
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Složení |
|---|---|---|
| konfrontace | VŽDY SPRÁVNĚ | kon- + fronta |
| CHYBA | záměna s výslovností | |
| konfrontovat | SPRÁVNĚ | sloveso |