Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je VĚNO (s písmenem „ě“). Tvar vjeno je v češtině považován za hrubou chybu. Slovo má slovanský původ a je příbuzné se slovy jako věnovat nebo vydávat.
Pravidlo o skupině VĚ
V češtině platí pravidlo, že po rtuťných souhláskách (B, P, V, F) píšeme k označení měkkosti háček nad písmenem E.
• Výslovnost: Skupinu vě vyslovujeme vždy jako [vje].
• Pravopis: I když slyšíme „j“, nikdy ho do slova nevkládáme. Písmeno „ě“ v sobě tuto výslovnost již obsahuje.
• Výjimka: „Vj“ píšeme pouze tam, kde se potkává předpona končící na -v se základem začínajícím na j- (např. vjezd, vjet). Slovo věno však žádnou předponu nemá.
Příbuzná slova píšeme stejně
Stejné pravidlo platí pro celou rodinu slov odvozených od věna. Vždy píšeme „ě“:
• Věnovat (někomu něco)
• Věnování (v knize)
• Věnný (např. věnné město)
Zápis vjenovat je stejně chybný jako vjeno.
Dilema věno nebo vjeno dnes řešíme spíše v historických románech, při studiu starého práva nebo u královských svateb. Správný zápis „věno“ je základem spisovné češtiny.
Příklady použití ve větách
- „Nevěsta dostala od svých rodičů bohaté věno.“
- „Hrad Karlštejn patřil mezi česká věnná města královen.“
- „Rozhodla se věnovat veškerý svůj čas charitativní činnosti.“
- „Na první straně knihy bylo krásné autorské věnování.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo KVĚT.
Také ho vyslovujeme [kvjet], ale píšeme s „ě“.
Pomůcka: „Věno je jako květ – na pohled krásné, ale ‚j‘ v něm nehledej.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Poznámka |
|---|---|---|
| věno | VŽDY SPRÁVNĚ | Spisovná podoba |
| CHYBA | Fonetický přepis | |
| vjezd | SPRÁVNĚ | Předpona v- +jezd |