Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou pro podstatné jméno je POTENCIÁL.
Tvar potencionál v češtině **neexistuje** a je považován za chybu. Slovo pochází z latinského potentia (moc, síla).
Záměna s přídavným jménem
Zmatek v pravopise způsobuje existence dvou různých přídavných jmen, která se v češtině používají:
• Potenciální: (správně) – např. potenciální hrozba.
• Potencionální: (také přípustné) – řidší varianta přídavného jména.
Mnoho lidí pak chybně přenáší koncovku -onální i do podstatného jména, čímž vzniká patvar potencionál.
Kde se s potenciálem setkáme?
Slovo má široké využití:
1. Fyzika: Skalární veličina popisující energetické pole (např. elektrický potenciál).
2. Personalistika: Skryté vlohy zaměstnance (např. růstový potenciál).
3. Ekonomika: Možnosti trhu nebo výroby (např. exportní potenciál).
Dilema potenciál nebo potencionál řešíme v motivačních dopisech, technických zprávách i v marketingu. Správný zápis „potenciál“ bez zbytečného „on“ svědčí o vaší jazykové vytříbenosti.
Příklady použití ve větách
- „Tento mladý hokejista má obrovský potenciál stát se hvězdou NHL.“
- „Musíme naplno využít hospodářský potenciál našeho regionu.“
- „Rozdíl potenciálů mezi dvěma body určuje elektrické napětí.“
- „Analýza ukázala, že trh má stále značný potenciál k růstu.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo Materiál.
Také neříkáme materiionál.
Pomůcka: „Kdo má potenciál, ten je jako pevný materiál.“
Shrnutí v tabulce
| Slovní druh | Správně | Chyba |
|---|---|---|
| Podstatné jméno | potenciál | |
| Přídavné jméno | potenciální | – |
| Přídavné jméno (varianta) | potencionální | – |