Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je IGLÚ s dlouhým „ú“ (s kroužkem) na konci.
Tvar iglu s krátkým „u“ je v češtině považován za nesprávný. I když slovo pochází z inuitštiny (igdlu), do češtiny bylo přejato s dlouhou samohláskou.
Pravidlo o psaní Ú/Ů
Ačkoliv se kroužkované ů obvykle píše uprostřed nebo na konci domácích slov, u slov cizího původu píšeme na konci vždy čárkované ú (např. skútr, túra, ragú).
Iglú je však specifická výjimka – v některých slovnících a učebnicích se uvádí jako slovo nesklonné, a proto se u něj vžil zápis s kroužkem, což je v českém pravopise pro cizí slova dosti neobvyklé, ale pro tento konkrétní výraz závazné.
Skloňovat, nebo ne?
Slovo iglú je středního rodu a v češtině se nejčastěji používá jako nesklonné (ve všech pádech má stejný tvar).
• SPRÁVNĚ: Vidím iglú. Stavíme iglú. Bez iglú.
• V hovorovém jazyce se občas objevuje skloňování podle vzoru město (bez iglúu), ale v psaném a profesionálním projevu se mu vyhněte.
Dilema iglú nebo iglu řešíme v zeměpisu, při popisu severských kultur i v dětských knížkách. Správný zápis s dlouhým „ú“ je znakem vaší pravopisné preciznosti.
Příklady použití ve větách
- „Eskymáci si na noc postavili provizorní iglú ze sněhových kvádrů.“
- „Uvnitř iglú je díky izolačním vlastnostem sněhu překvapivé teplo.“
- „Děti si na zahradě postavily malé iglú, které vydrželo až do jara.“
- „Tradiční iglú mívá tvar polokoule.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Představte si, že kroužek nad ů vypadá jako malý vchod do kulatého sněhového obydlí.
Pomůcka: „Igl-Ú má vchod jako kroužek.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Rod / Skloňování |
|---|---|---|
| iglú | VŽDY SPRÁVNĚ | střední / nesklonné |
| CHYBA | – |