Jak je to správně?
V češtině jsou správné obě varianty, rozhoduje kontext:
1. Dušičky (velké D): Pokud jde o název lidového svátku (2. listopadu).
2. dušičky (malé d): Pokud jde o zdrobnělinu slova duše (např. v pohádce).
1. Dušičky jako název svátku
Oficiální název tohoto dne je Památka zesnulých, ale vžité lidové označení Dušičky se v textech píše s velkým D, pokud jím označujeme tento konkrétní významný den.
• Příklady: „Pojedeme na Dušičky na hřbitov,“ „Blíží se letošní Dušičky.“
2. dušičky jako duše
V obecném významu, v lidové slovesnosti nebo v pohádkách (např. u vodníka v hrníčcích) píšeme vždy malé d.
• Příklady: „Vodník schovával dušičky pod pokličku,“ „Ty moje chudinky dušičky.“
Pozor na přídavná jména
Zatímco název svátku je s velkým, přídavné jméno od něj odvozené píšeme vždy s malým:
• dušičkové počasí, dušičková vazba, dušičkový víkend.
Příklady použití ve větách
- „O Dušičkách bývají hřbitovy plné svíček.“ (Svátek)
- „Vodník Česílko hlídal své dušičky v hrnečcích.“ (Zdrobnělina)
- „V obchodech už se prodává dušičkové zboží.“ (Přídavné jméno)
- „Letošní Dušičky připadají na pondělí.“ (Svátek)
Jak si pravopis zapamatovat?
Je to v kalendáři?
Pomůcka: „Když jde o SVÁTEK, dej mu VELKÝ kabátek (D). Když jde o STRAŠIDLO, stačí MALÉ písmenko.“
Shrnutí v tabulce
| Tvar | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| Dušičky | Lidový název svátku | Přeji klidné Dušičky |
| dušičky | Zdrobnělé duše | Hrnečky na dušičky |
| dušičkový | Vlastnost | Dušičkový věnec |