Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou variantou je SEZÓNNÍ se dvěma „N“ a dlouhým „Í“ na konci.
Tvar sezóní s jedním „n“ je v češtině hrubou chybou.
Pravidlo o kořeni a příponě
Psaní dvou „N“ si snadno odvodíte rozborem slova:
• Základem je podstatné jméno SEZÓNA, jehož kořen končí na písmeno N.
• K tomuto základu přidáváme příponu -NÍ, abychom vytvořili přídavné jméno.
• Výsledek: Sezón- + -ní = sezónní.
• Podobně jako u slov: denní, ranní, rodinný, cenný.
Sezónní vs. Sezonní
Možná jste si všimli, že se občas píše sezonní (krátce). Pravidla českého pravopisu dnes připouštějí obě varianty – s čárkou i bez ní. Podoba sezónní (dlouhá) je však vnímána jako tradičnější a v textech roku 2026 stále dominuje. Nejdůležitější je ale vždy zachovat dvě „N“!
Výraz sezónní se používá pro věci, které jsou omezené na určité období (např. sezónní ovoce, sezónní práce, sezónní vstupenka). Je to klíčové slovo pro obchodníky a markeťáky.
Příklady použití ve větách
- „Restaurace nabízí speciální sezónní menu z lokálních surovin.“
- „Právě probíhá velký sezónní výprodej zimního oblečení.“
- „Hledáme brigádníky na sezónní práce v zemědělství.“
- „Přezouvání na letní pneumatiky patří mezi typické sezónní činnosti.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na to, že sezóna má svůj začátek i konec.
Pomůcka: „Sezóna je N-apínavá a N-eopakovatelná, proto má v přídavném jméně SEZÓN-NÍ dvě ‚N‘ u sebe.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Poznámka |
|---|---|---|
| sezónní | VŽDY SPRÁVNĚ | 2x N, dlouhé Í |
| CHYBA | chybí druhé N | |
| sezonní | SPRÁVNĚ | přípustná krátká varianta |