Jak je to správně?
V češtině jsou správné obě varianty, záleží však na významu:
1. Ježíšek (velké J): Vlastní jméno postavy (malého Ježíše), která o Vánocích nosí dárky.
2. ježíšek (malé j): Označení pro vánoční nadílku, dárky nebo figurku na stromečku.
1. Ježíšek jako bytost
Pokud o Ježíškovi uvažujete jako o osobě (i když nadpřirozené), která koná činnost, píšeme velké J.
• Příklady: „Věřit na Ježíška,“ „Dopis pro Ježíška,“ „Ježíšek už u nás byl.“
• Jde o náboženskou postavu nebo pohádkovou bytost, tedy o vlastní jméno.
2. ježíšek jako nadílka či předmět
Malé j píšeme tehdy, pokud slovo používáme k označení dárků samotných nebo pro obecné předměty.
• Příklady: „Co jsi dostal pod ježíška?“ (myšleno pod stromeček k nadílce), „Mít bohatého ježíška,“ „Koupit figurku ježíška do betléma.“
Vánoce vs. Štědrý den
Jen pro připomenutí: S Ježíškem souvisí i názvy svátků. Vánoce píšeme s velkým V, stejně tak Štědrý den nebo Boží hod vánoční. Pokud však přejete „šťastné a veselé Vánoce“, je velké V projevem úcty i pravidlem pro název svátku.
Příklady použití ve větách
- „Děti napjatě čekaly, až Ježíšek zazvoní na zvoneček.“ (Postava)
- „Doufám, že letos budu mít bohatého ježíška.“ (Dárky)
- „V dřevěném betlémě ležel malý ježíšek na slámě.“ (Figurka)
- „Napsal jsem Ježíškovi seznam všech svých přání.“ (Postava)
Jak si pravopis zapamatovat?
Položte si otázku: Je to někdo, nebo je to něco?
Pomůcka: „Když Ježíšek nese dárky, je to ON (velké J). Když ty dárky rozbaluješ, je to nadílka (malé j).“
Shrnutí v tabulce
| Tvar | Význam | Příklad |
|---|---|---|
| Ježíšek | Postava / Osobnost | Věřit na Ježíška |
| ježíšek | Nadílka / Věc | Mít hezkého ježíška |