Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou variantou je MĚKKÝŠ. V tomto slově musíme dávat pozor na dvě úskalí: psaní háčku nad „e“ (skupina mě) a zdvojené písmeno „k“ uprostřed slova.
Pozor na zjednodušování
Tvary jako „mekýš“, „měkýš“ nebo „mekkýš“ jsou hrubé pravopisné chyby. Často vznikají tím, že v mluvené řeči vyslovujeme pouze jedno „k“ a skupinu „mě“ vnímáme jako jednoduchou slabiku. Psaná podoba však musí striktně dodržovat odvození od přídavného jména měkký.
Pomůcka pro psaní „kk“ a „mě“
Proč píšeme měkkýš právě takto?
• Dvě KK: Slovo je odvozeno od kořene měk- přidáním přípony -ký. Výsledkem je zdvojené kk.
• Háček nad E: Pomůžeme si tvarem měkčí nebo měkkoučký. Protože se „mě“ střídá s „měk“, píšeme vždy mě (nikoliv mně).
Dilema měkkýš nebo mekýš se nejčastěji objevuje v přírodovědných textech. Měkkýši tvoří jeden z nejpočetnějších kmenů živočišné říše a jejich správné pojmenování je základem každé odborné i populárně-naučné práce.
Kdo jsou měkkýši?
Slovo měkkýš přesně popisuje stavbu těla těchto živočichů – mají měkké tělo, které u mnoha druhů chrání vápenatá schránka (ulita nebo lastura). Patří sem široká škála živočichů, které potkáváme na souši i ve vodě.
- Plži: Například hlemýžď zahradní nebo plzák španělský.
- Mlži: Živočichové se dvěma lasturami, jako jsou škeble, ústřice nebo perlorodky.
- Hlavonožci: Mezi nejinteligentnější měkkýše patří chobotnice, olihně a sépie.
Příklady použití ve větách
- „Hlemýžď patří mezi suchozemské měkkýše, které po dešti často potkáváme na zahradách.“
- „V mořských hlubinách žijí obrovští měkkýši, jako je krakatice obrovská.“
- „Schránky odumřelých měkkýšů tvoří na plážích vrstvy písku a úlomků mušlí.“
- „Při studiu biologie jsme se učili o složitém nervovém systému některých měkkýšů.“
Skloňování slova měkkýš
Slovo měkkýš je rodu mužského živého a skloňuje se podle vzoru muž:
• 2. pád: bez měkkýše
• 3. pád: k měkkýši
• 4. pád: vidím měkkýše
• 7. pád: s měkkýšem
Zajímavost z pravopisu
V češtině existuje jen velmi málo slov se zdvojeným „kk“. Kromě slova měkkýš a výchozího přídavného jména měkký jsou to prakticky jen jejich odvozeniny (měkkost, měkce, měkkosrdcatý). Pokud si tedy zapamatujete tento jeden kořen, zvládnete pravopis u všech těchto slov najednou.
Jak si to zapamatovat?
Stačí si představit, že měkkýš je tak „měkký“, že se i jeho dvě K k sobě přitulila a vytvořila dvojici. A pokud váháte nad háčkem, vzpomeňte si na měk-o-u-č-k-ý. Ten háček tam prostě patří stejně jako u slova měsíc nebo město.