Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je KLIŠÉ (s krátkým „i“ a dlouhým „é“ na konci). Tvar klíže nebo klíšé je v češtině považován za hrubou chybu. Slovo je rodu středního a je nesklonné (ve všech pádech zůstává stejné).
Etymologie: Od tiskařů k literatuře
Slovo pochází z francouzského cliché.
• Původně šlo o tiskařský termín pro stereotypní štoček (odlitek tiskové formy), který umožňoval opakovaný tisk bez nutnosti znovu sázet text.
• Odtud se význam přenesl na cokoli, co se neustále a bez nápadu opakuje – tedy myšlenkové nebo jazykové klišé.
Proč píšeme krátké „i“?
K chybnému zápisu klíže dochází často kvůli snaze o „počeštění“ výslovnosti nebo záměně se slovem klížit (např. se oči klíží). U slova klišé však délka patří výhradně na konec slova. Pravidlo je jednoduché: první slabika krátká, druhá dlouhá.
Dilema klišé nebo klíže řešíme nejčastěji v literární kritice, žurnalistice nebo při hodnocení filmů a knih. Správný zápis „klišé“ je známkou dobrého přehledu o cizích slovech v češtině.
Příklady použití ve větách
- „Zápletka toho filmu byla jedno velké klišé od začátku až do konce.“
- „Vyhněte se ve svém textu otřepaným klišé a zkuste být originální.“
- „Fráze o ‚zlatých českých ručičkách‘ je v mnoha ohledech už jen klišé.“
- „Tento román je plný klišé o nešťastné lásce.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na FILÉ (rybí filé).
Obě slova jsou francouzského původu, obě jsou v češtině nesklonitelná a obě mají krátkou první slabiku a dlouhé „é“ na konci.
Stejně jako nepíšete fíle, nepište ani klíše.
Shrnutí v tabulce
| Varianta | Správnost | Vlastnosti |
|---|---|---|
| klišé | VŽDY SPRÁVNĚ | Nesklonné (vždy stejný tvar) |
| CHYBA | – |