Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou a spisovnou variantou je PARANOIA bez písmene „j“. Tvar paranoja je v češtině považován za chybu. Slovo pochází z řeckého paranoia (šílenství, pomatenost).
Pravidlo pro spojení samohlásek i-a
U slov cizího původu (zejména z latiny a řečtiny), kde se potkávají samohlásky i a a, se v českém pravopise písmeno „j“ nevkládá.
• Původ: Řecké paranoia (para = vedle, nous = mysl).
• Pravidlo: Podobně jako u slov fialka, biologie, rádio nebo stipendium, i u paranoie píšeme pouze „ia“ (respektive „ie“ ve skloňování).
Vkládání „j“ je sice přirozené pro výslovnost, ale v písmu jde o chybu.
Jak paranoiu skloňovat?
Skloňování tohoto slova je pro mnoho pisatelů oříškem. Píšeme:
• 1. pád: paranoia
• 2. pád: paranoie (nikoliv paranoiy)
• 4. pád: paranoiu (nikoliv paranoju)
Všimněte si, že „j“ se neobjevuje v žádném pádovém tvaru.
Dilema paranoia nebo paranoja řešíme v psychologii, psychiatrii, ale i v běžném životě při popisu přehnaného strachu. Správný zápis „paranoia“ svědčí o vaší jazykové vytříbenosti.
Příklady použití ve větách
- „Trpěl těžkou paranoiou a věřil, že ho neustále někdo sleduje.“
- „V některých thrillerech je paranoia hlavní hnací silou děje.“
- „Nesmíš propadat paranoie, nikdo se tě nesnaží podvést.“
- „Léčba paranoie vyžaduje odborný psychiatrický dohled.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo FIALKA.
Také ho čteme s „j“ [fijalka], ale píšeme bez něj.
Pomůcka: „Paranoia je jako Fialka – obě mají I a A, ale J se jim vyhýbá.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Správnost | Původ |
|---|---|---|
| paranoia | VŽDY SPRÁVNĚ | z řečtiny |
| CHYBA | – |