Jak je to správně?
V českém psaném projevu je jedinou správnou variantou SINGULÁR s dlouhým „Á“.
Tvar singular bez délky je latinský originál, který se v českém textu považuje za chybu (pokud nejde o citát z latiny).
Počešťování latinských koncovek
Slovo pochází z latinského singularis (jednotlivý).
• Čeština má tendenci u latinských slov zakončených na -ar, -er nebo -ir v rámci počeštění prodlužovat koncovou samohlásku.
• Podobná slova: plurál (z pluralis), inventář (z inventarium), exemplář, talíř.
Vliv angličtiny
Chyba singular se dnes často objevuje pod vlivem angličtiny, kde se slovo píše krátce. V českém gramatickém systému však délka „á“ signalizuje, že slovo skloňujeme podle vzoru hrad (singulár bez singuláru).
Výraz singulár označuje mluvnické číslo, kterým vyjadřujeme právě jeden kus nebo osobu. V odborných textech je přesnost v délce samohlásek vizitkou autora.
Příklady použití ve větách
- „Podstatné jméno ‚dítě‘ je v singuláru, ale v plurálu má nepravidelný tvar.“
- „Většina nepočitatelných jmen se vyskytuje pouze v singuláru.“
- „Tento slovesný tvar patří do první osoby singuláru.“
- „Při opravě textu dbejte na shodu přísudku se singulárem podmětu.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Spojte si to s jeho protikladem.
Pomůcka: „Jeden je singulÁR, více je plurÁL. Oba mají dlouhé Á, aby na sebe v tabulce viděli.“
Shrnutí v tabulce
| Jazyk | Tvar | Status |
|---|---|---|
| Čeština | singulár | Správně |
| Latina / Angličtina | singular | V českém textu chyba |